Z archivu Jana Zembinského

Historik klubu Jan ZembinskýJiž na starých webových stránkách jsme zahájili nepravidelnou rubriku "Z archivu Jana Zembinského". Jelikož kroniky klubového historika skrývají neskutečné množství klenotů, nad kterými srdce orlovského fnaouška zaplesá, hodláme v ní pokračovat i na novém webu. Všechny díly přehledně naleznete zde.

2. Díl: 1997/1998 - Nedohrané derby s Karvinou

1. Díl: 1997/1998 - Na orlovou ani Petr Nědvěd nestačil!  

Úvod: Rozhovor s Janem Zembinským před zahájením rubriky

---

Povídání s Miroslavem Slowikem

Ing. Miroslav SloowikMiroslav Slowik je bývalý funkcionář klubu a také města Orlová. Jeho zásluhou v našem městě stojí zimní stadion a celý sportovní areál. Projektoval také lesopark, letní kino, restauraci Koliba a spoustu dalších staveb. Rozhovor byl pořízen v prosinci 2015 při příležitosti 85. výročí založení našeho klubu. Miroslav v něm popisuje, jak se "svým jediným švindlem v životě" zasloužil o to, že stadion dnes stojí. Dále vypráví, proč se zařekl, že hokej v Orlové bude vždy výše než fotbal a hodnotí aktuální dění v klubu včetně jeho potenciálu do budoucna.

Celý rozhovor si přečtetě ZDE!.

---

Historie klubu

Začátky sportu ve městě

Město Orlová sehrálo dříve důležitou úlohu v rozvoji kultury a sportu. Až do roku 1938 bylo střediskem veškerých kulturních, sportovních a politických snah pro celé Těšínsko.

Již v roce 1895 se v Orlové ujala pokroková Tyršova myšlenka a tehdy založená sokolská jednota byla vzorem i pomocníkem při zakládání sokolských jednot na celém Těšínsku. Orlovská sokolská jednota byla rovněž zakladatelem Sokolské župy Jana Čapka se sídlem v Orlové, která byla pojmenována po členu orlovské jednoty Janu Čapkovi. Ten padl jako italský legionář v boji proti rakouským armádám.

Stejnou úlohu sehrál i první český sportovní klub Orlovan založený v roce 1908. Rovněž i on byl vzorem v zakládání a činnosti sportovních klubů v blízkém okolí i na celém Těšinsku.

Za dobu své existence prodělala jednota obě světové války. V první byla její činnost jen přerušena, ale druhá znamenala zánik jednoty a hluboce zasáhla řady jejich členů. Svou životnost projevila jednota tím, že ihned po osvobození pokračovala ve své činnosti.

Počátky ledního hokeje se v Orlové datují do roku 1930. Až do roku 1985 se střídavě hrálo pod záštitou SK Orlová a TJ Slovan Orlová. Od sezóny 1985/1986 až do konce roku 1992 pod TJ Důl Doubrava Orlová. Od 1.1.1993 se oddíl ledního hokeje TJ Důl Doubrava osamostatnil a na valné hromadě vznikl nový hokejový klub – HC Orlová.

Léta 1930-1938

Koncem roku 1930 byl založen u SK Orlová oddíl ledního hokeje. Prvními hráči byli hráči kopané a šlo ve skutečnosti o doplňkový sport v zimním období.

Kluziště z „Olšin“ se přeneslo na fotbalové hřiště. Uprostřed se vybudovala jílová hráz, napustila se voda a čekalo se na mráz. Na polovině plochy se stavělo hokejové hřiště s 30 cm vysokými mantinely z fošen, které byly vyztuženy prkny a podpírány dřevěnými klíny.

Na takovém primitivním kluzišti a hřišti byly položeny základy orlovského hokeje, který později slavil nejeden úspěch.

V prosinci 1931 bylo vypsáno 1. mistrovství Slezské hokejové župy. Konečné pořadí vypadalo následovně:

1. Mistrovství Slezské hokejové župy

Pořadí	Tým	Skóre	Body
1.	Slovan Ostrava	22:0	10
2.	SSK Vítkovice	20:5	7
3.	SK Třinec	5:4	6
4.	Ostravská Slávia	4:19	3
5.	SK Orlová	3:15	2
6.	Sokol Lazy	1:12	2

Rok 1933 a začátek roku 1934 byl pro hokej pohromou. Několik hráčů nastoupilo vojenskou službu, mužstvo najednou nebylo schopné hrát mistrovské zápasy a všechny muselo vzdát. Výsledkem byl sestup do II. Třídy.

Tam naštěstí zůstali pouze pro sezónu 1934/1935. Po návratu kapitána Františka Krušiny se podařilo mužstvo nastartovat, vyhrát II. Třádu a znovu postoupit výše.

Samotný rok 1935 začal hokejem. Mužstvo se přátelskými zápasy připravovalo na mistrovskou soutěž. Velkým svátkem a událostí Orlovského hokeje bylo utkání s SK Slávia Praha, který přijel do Orlové se všemi reprezentanty, z nichž zvláště vynikal J. Císař a brankář Tylínek. Mužstvo Orlové bylo posíleno hráči KČT Lazy, Slavoje Petřvald a Frýdku. Před 800 diváky zvítězila Slávie 9:0.

O hokej jevila stále větší zájem mládež, takže došlo k dobudování dorosteneckého a žákovského družstva. Celková situace se stabilizovala a mužstvo hrálo již stabilně až do okupace v I. Třídě Moravsko-slezské župy. Velice úspěšná byla sezóna 1936/1937, kde naši hráči obsadili 2. místo.

Výsledná tabulka sezóny 1936/1937

Pořadí	Tým	Skóre	Body
1.	AFK Nový Bohumín	32:4	13
2.	SK Orlová	21:13	8
3.	SK Třinec	12:17	8
4.	KČST Lazy	8:8	6
5.	Ostravská Slávia	11:15	6
6.	SK Čechie VII	14:19	6
7.	Olympie Zábřeh	12:21	6
8.	Tatra Kopřivnice	6:18	3

Poválečná éra 1945-1976

S příchodem zimy a hlavně poválečné euforie v roce 1945 obnovil pro sezónu 1945/1946 svou činnost i oddíl ledního hokeje. Potěšující bylo, že se na soupisce objevili i dva zakládající členové. Legendární kapitán František Krušina a brankář Stanislav Budina. K nim se přidali mladší hráči, kteří před válkou hráli v dorostu a žactvu. Mezi nejvýraznější nové tváře patřili Zlatník, Icek, Potyš, Švehelka, Fajkus nebo bratři Jan a Ludvík Šařecovi. V první poválečné sezóně se oddíl po odehrání Slezské hokejové župy umístil na 2. místě za SK Ostravská Slávia.

Leden roku 1947 je další událostí a svátkem hokejových příznivců. V Orlové startuje kompletní věhlasné mužstvo LTC Praha. Tehdejší mistr ČSR se všemi reprezentanty. Orlovským divákům se představí Troják, Trousílek, Šťovík, Müller, Stibor a další. Zásluhou všech členů oddílů byl z otevřeného kluziště vytvořen malý zimní stadion pro 4500 diváků. Ochozy přeplněného hlediště byly obsazeny již ve čtyři hodiny odpoledne. Nikdo své místo neopustil, přestože zápas začínal až v 18:00, jelikož věděl, že by mohl o strhující podívanou přijít. Výsledek 27:2 pro LTC diváky nepřekvapil. Věděli, že mají před sebou vrchol tehdejšího evropského klubového hokeje a viděli velmi dobrý výkon domácích. LTC Praha tehdy vedl Čechoameričan Matěj Buckna. "Hostům se z domácího týmu nejvíce líbil výkon Oty Sapíka," píše se v klubové kronice.

V roce 1948 nastává v oddíle ledního hokeje značný pokles výkonnosti. Zvrat naštěstí přichází brzy a už v roce 1953 má hokej nejlepší renomé mezi všemi sporty v orlovském SK. Tým mužů se tehdy umístil na druhém místě v krajském přeboru hned za Vítkovickými železárnami Klementa Gottwalda.

Při reorganizaci byla v roce 1956 jednotka SK Orlová sloučená s TJ Baník Žofie Orlová. Po jednoletém sloučení obnovila opět činnost jako TJ Slovan Orlová samostatně. Hokejový oddíl stál v TJ Slovan nejvýše a hrál v krajském přeboru.

Sezóna 1959/1960

Tato sezóna nám bude vždy připomínat, že hokejisté neměli vždy tak skvělé podmínky pro svůj milovaný sport. Ještě v tuto dobu totiž byli závislí na počasí a zima byla v tomto ročníku pro hokej velmi nepříznivá. Termíny mistrovských utkání musely být několikrát měněny a závěrečné zápasy soutěží dohrávány na umělých ledových plochách v Ostravě a Karviné.

Výsledná tabulka sezóny 1959:1960

Pořadí	Tým
1.	Baník Ostrava B
2.	Baník Zápotocký Lazy
3.	Slovan Orlová
4.	Slavoj Českáý Těšín
5.	Baník Dolní Suchá

Sezóna 1961/1962

V této sezóně dochází k reorganizaci soutěže krajských tříd a družstvo Slovanu Orlová bylo zařazeno do III. Třídy, kde byly rovněž následující mužstva: Baník Zápotocký, Lazy B, Spartak Karviná B a RH Karviná.

Sezóna 1963/1964

Mužstvo Slovanu Orlová hrálo v okresním přeboru s těmito soupeři: Baník Doubrava, Baník Horní Suchá, Baník ČSA Karviná B, Spartak Karviná, Slavoj Rychvald, Sokol Rychvald. Hrálo se buď na vlastním přírodním ledě nebo na zimním stadionu v Karviné. Mužstvo nemělo takovou výkonnost, aby mohlo pomýšlet na postup, v soutěži byla mužstva lepší a zkušenější.

Teprve v roce 1974 se hokejisté Slovanu Orlová stávají okresními přeborníky. V listopadu 1974 byl zahájen zkušební provoz na zimním stadionu v Orlové-Lutyni a v lednu 1975 byla umělá ledová plocha dána do užívání veřejnosti a hokejistům. Lední hokej mnoho získal výstavbou umělé ledové plochy a zejména příchodem zkušenějších hráčů z AZ Havířov. Začíná nová kapitola v rozvoji ledního hokeje v Orlové, jako masového sportu.

Léta 1976-1985

Sezóna 1976/1977

Na nově otevřeném zimním stadionu v roce 1975 hrají hokejisté Slovanu Orlová v této sezóně krajský přebor. Mužstvo je posíleno v průběhu sezóny hráči z AZ Havířov. Našimi soupeři byli: Sokol Poruba, Uničov, Horní Benešov, Svinov, ŽD Bohumín, Pustějov a Bílovec. Do druhé ligy postoupil Sokol Poruba, Slovan Orlová skončil na 5. místě. Do nižší soutěže sestoupil Bílovec.

Sezóna 1977/1978 – PŘEBORNÍK KRAJE

Rovněž v této sezóně bylo mužstvo doplněno několika kvalitními hráči z AZ Havířov, což se projevilo na celkové výkonnosti kolektivu. Pod vedením trenéra Turka získalo mužstvo titul krajského přeborníka!
Sestava mistrů: Kalousek, Vozník, Trojanský, Ptáček, R. Slavík, Kalakay, Kleszcz, P. Slavík, Císař, Cienciala, Souvala, Valerián, Nebyla, Vicherek.

Výsledná tabulka krajského přeboru 1977/1978

Pořadí	Tým	Skóre	Body
1.	Slovan Orlová	120:39	24
2.	VTJ Valašské Meziříčí	94:39	21
3.	Horní Benešov	74:53	17
4.	Svinov	70:83	15
5.	Uničov	72:62	14
6.	Slezan Frýdek - Místek	43:79	8
7.	Pustějov	46:89	7
8.	ŽD Bohumín	39:114	6

Ukázka z dobového tisku

Sezóna 1978/1979

v tomto ročníku Slovan Orlové obhájil titul z předešlé sezóny. Za normálních okolností by se nabízela možnost postupu do druhé ligy, která o rok dříve jen těsně unikla, ale z důvodu reorganizace soutěží (zrušení 2. ligy) se kvalifikace logicky nehrála.
Sestava mistrů: Kalousek, Závada, Trojanský, Ptáček, Svoboda, Gříbek, Radošťan, R. Slavík, Svorada, Přikryl, Kalakay, Dexler, Kleszcz, Nebyla, Cienciala, Valerián, Mjartan, P. Slavík, Císař, Jureček. Trenér: Ivo Nečas.

Za připomínku stojí, že v tomto roce se výraznou měrou začal rozvíjet mládežnický hokej jak v oddíle, tak i na orlovských základních školách.

Výsledná tabulka krajského přeboru 1978/1979

Pořadí	Tým	Skóre	Body
1.	Slovan Orlová	134:55	33
2.	VTJ Valašské Meziříčí	125:54	29
3.	HC Poruba	94:65	25
4.	Uničov	95:65	23
5.	Horní Benešov	79:112	16
6.	Rožnov	71:114	16
7.	Slezan Frýdek - Místek	79:130	13
8.	Svinov	58:140	5

Zimní stadion v roce 1980

Sezóna 1980/1981

Tato sezóna nebyla po sportovní stránce nijak růžová. Naopak šlo o jeden z nejhorších ročníků. Muži, jejichž kádr byl značně oslaben bojovali o záchranu v krajském přeboru, která se naštěstí podařila. To ovšem neplatilo o družstvu dorostu a družstvu starších žáků, které se v soutěži udržet nedokázaly.

Co už bylo pro orlovský hokej přívětivější, bylo zahájení výstavby hotelu a zároveň odstartovaly práce i na zastřešení ledové plochy zimního stadionu.

Sezóna 1983/1984

Muži obsadili v krajském přeboru šesté místo. Dorost se stal vítězem Městského přeboru Ostravy a postoupil do kvalifikace, kde neuspěl. Mladší a starší žáci postoupili do krajského přeboru coby vítězové okresních soutěží.

Sezóna 1984/1985

Logo nově vzniklého klubuTato sezóna byla poslední v oddíle ledního hokeje TJ Slovan Orlová. Na společné konferenci s TJ Důl Doubrava Orlová byla schválena delimitace oddílu a od 1.4.1985 se začíná psát nová kapitola. Hokejový oddíl začíná fungovat pod TJ Důl Doubrava Orlová, jako pokračovatel Slovanu Orlová.

Léta 1985/1993

Do mistrovských soutěží byla pod TJ Důl Doubrava Orlová přihlášena tato družstva: muži a starší dorost – krajský přebor, mladší dorost – Městský přebor Ostravy, starší a mladší žáci – krajská soutěž, přípravka (tehdy nazývána „základna“) - krajská olympiáda začínajících talentů. Týmu mužů se povedlo umístit na druhém místě.

Výsledná tabulka krajského přeboru 1985/1986

Pořadí	Tým	Skóre	Body
1.	Šumperk	126:46	36
2.	TJ Důl Doubrava Orlová	90:58	28
3.	Zbrojovka Vsetín	104:101	23
4.	Nový Jičín	96:100	23
5.	Studénka	o udržení
6.	HM Ostrava	o udržení
7.	Šternberk	o udržení
8.	Svinov	o udržení

Sezóna 1986/1987

Úspěšný kádr z předchozí sezóny zůstal téměř nezměněn, ale přesto skončil až na pátém místě, které bylo zklamáním. Soutěž se suverénním náskokem před Šumperkem vyhrál Vsetín, který tímto zahájil strmý vzestup vzhůru. V kvalifikaci porazil Třebíč a postup do 2. ligy byl prvním krokem k zahájení zlaté éry, kdy se Valaši v krátkém časovém horizontu propracovali až do nejvyšší soutěže, kterou dokázali šestkrát vyhrát.

Sezóna 1987/1988

Sezóna začala na ZS v Orlové velkým svátkem. Téměř 3000 diváků sledovalo duel mezi československou osmnáctkou a výběrem Canada Pacific „17“, který byl reprezentačním výběrem provincií Alberta a British Columbia. Hrál se rychlý a tvrdý hokej plný gólových šancí. Více jich dokázali vyprodukovat i zužitkovat naši hráči a zaslouženě zvítězili.

Náš tým dokázal vybojovat druhé místo za favorizovaným Šumperkem, který posléze postoupil do 2. ligy. V týmu se objevila i celé řada otců či strýců Orlů, které si pamatujeme z nedávných let. Sestava byla následující: Varga, Věčorek – Bariš, Polačík, Mikeš, Kocián, Říčka, Stonavský – Kovalčík, Skulina, Kučera, Diviš, Haas, Foltýn, Záruba, Puffer, Nečas, Nebyla.

Sezóna 1988/1989

Na tento ročník vzpomíná náš hokejový klub s radostí. Po deseti letech totiž opět získal titul krajského přeborníka! V rozhodujícím utkání se Orlová střetla se Slezanem Frýdek – Místek. Soupeře v jehož řadách hrál i bývalý vynikající reprezentant František Černík, který ještě tři roky před tím oblékal dres Detroit Red Wings, Orlová ve všech směrech přehrála a zvítězila 10:4.

Výsledná tabulka krajského přeboru 1985/1986

Pořadí	Tým	Skóre	Body
1.	TJ Důl Doubrava Orlová	164:75	39
2.	Slezan Frýdek-Místek	152:112	34
3.	HM Ostrava	128:101	27
4.	Šternberk	113:133	20
5.	Horní Benešov	84:90	19
6.	Studénka	81:70	16
7.	Nový Jičín	81:102	15
8.	Krnov	89:119	13
9.	Svinov	65:114	11
10.	Stará Bělá	61:112	8

Zleva stojící: Josef Mžyk (asistent ved. družstva), Antonín Mžyk (vedoucí družstva), Josef Diviš, Josef říha (místopředseda real. týmu), Vlastimil Záruba, Jaroslav bariš, Lumír Mikeš, Radim Haas, Petr Foltýn, Ivo Nečas, Pavel Stonavský, Jaroslav Puffer, Josef Ziemba (trenér)
V popředí zleva: Jaroslav Stejskal, Jan Kovalčík, Pavel Klowersa, Milan Kocián, Luboš Varga, Zbyněk Kasperlík, Ivan Věčorek, Radek Kubiena, Miloš Kučera, Dominik Polačík

Kompletní estava mistrů: Lubomír Varga, Ivan Věčorek - Milan Kocián, Aleš Říčka, Dominik Polačik, Lubomír Mikeš, Pavel Stonavský, Radek Kubiena, Jaroslav Bariš - Josef Diviš, Miloš Kučera, Petr Nebyla, Vlastimil Záruba, Ivo Nečas, Jan Puffer, Petr Foltýn, Radim Haas, Jan Kovalčík, Jaroslav Stejskal, Pavel Klowersa, Zbyněk Kasperlík. Trenéři: Josef Ziemba a Josef Radošťan.

Naši borci samozřejmě získali možnost se v kvalifikaci utkat o 2. ligu a sehráli dvě kvalifikační utkání proti Třebíči. Bohužel neúspěšně. Trenér Josef Ziemba po kvalifikaci prohlásil: "Zatím, co jsme my bojovali takřka až do konce ve finálové skupině o prvenství, náš soupeř vyhrál jihomoravské finále bez ztráty bodu a s náskokem 9 bodů před Technikou Brno. Meli šanci si odpočinout, zatímco na nás se projevila únava." S odstupem času však přiznal, že postup Třebíče nebyl způsobem pouze rozdílem doby odpočinku obou mužstev, ale jejich celkovou kvalitou.

Zleva: Jaroslav Puffer, Lumír Mikeš, Jaroslav Bariš, Ivo Nečas





Fotografie a historické materiály poskytl Jan Zembinský. Zpracoval Tomáš Salamon